Nezbytnou součástí každého balkónu, terasy či schodiště je v dnešní době zábradlí. A z dobrého důvodu. Především značně zvyšuje bezpečnost, a zabraňuje mnohým úrazům. Zároveň také poskytuje podporu lidem, který mají problémy s chůzí. Není tedy divu, že jej najdeme všude.

Je však také faktem, že jej lidé začali považovat za běžnou součást našich životů, za něco běžného. S tím je následně spojen i fakt, že mu příliš nevěnují pozornost. Nelze se tedy divit, že si ani nevšimnou, z jakých různých materiálů může být vyrobeno.

Při jeho výběru pak samozřejmě záleží na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitějším je umístění. Bude uvnitř v budově, kde je po celý rok stabilní klima, nebo venku, kde bude vystaveno rozmarům přírody? Podle toho je třeba vybrat.

V soukromých prostorách pak nejčastěji najdeme dřevo, případně kov, avšak v těch veřejných je v exteriéru nejčastěji použito nerezové zábradlí. To má samozřejmě své důvody.

Tím hlavním je relativně nízká pořizovací cena, alespoň ve srovnání s jinými modely, a nízká náročnost na údržbu. To znamená další úsporu peněz. A jelikož vlastníky bývá v těchto případech město či obec, je jasné, že chce šetřit co nejvíce.

Samozřejmě je nutné zachovat určité bezpečnostní standardy. Koneckonců, zábradlí zde není jen na okrasu, nýbrž musí i plnit svou funkci. To je zaručeno pomocí zákonných norem, které musí všechny podobné stavby splňovat. A není třeba říkat, že pro veřejné prostory jsou ještě přísnější.

Také je potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že žádné město nechce platit odškodné za to, že se vinou špatné konstrukce či jiné výrobní vady někdo zranil. Tyto částky totiž nebývají nejmenší, a je tedy jasné, že vyjde levněji pořídit poněkud kvalitnější model.

Je ovšem pravdou, že nevypadá příliš pěkně. I proto jej v soukromých domech, kde se přece jen dbá na estetiku o něco více, příliš nenajdeme. Koneckonců, existuje spousta jiných materiálů.