Já osobně bych už bez mobilního telefonu vůbec nechtěla být. Protože já jsem si na něj opravdu hodně zvykla. Myslím si, že nejsem ale vůbec sama. Když to třeba vezmu jenom u nás doma, tak u nás doma jsou na mobilním telefonu asi všichni závislí. Jinak si to totiž nedokážu vůbec vysvětlit. Protože kdykoliv třeba přijdu domů na návštěvu k rodičům, tak tam vidím všechny, jak sedí jenom u televize a mají v ruce mobilní telefon. Tak proč můžou mít zapnutou televizi, když mají v ruce mobilní telefon? Potom jsem se dozvěděla, že prý to jde. Že je to prý takový nový druh multitaskingu. No tedy! Opravdu?

Tak tohle jsem tedy vůbec nevěděla, že to existuje a že to vůbec jde. Nový druh multitaskingu. Že umíte poslouchat televizi, a ještě si u toho zároveň hrát na mobilním telefonu hry, docela vtipné a zábavní. A takže to je nová závislost anebo nová moderní doba. Mně to ale nevadí, protože každý člověk si samozřejmě může dělat úplně co chce, takže já jsem si řekla, že když to tohle všichni dokáží, tak já taky. A tak, když jsem to zkusila, tak mně to bylo opravdu hodně nepříjemné. Nerada se soustředím na dvě věci zároveň. Raději si vychutnám jednu věc a soustředím se na ní, než abych se soustředila na dvě věci a měla z toho úplně nic.

A nedělám ráda věci na půl. Ráda dělám věci naplno, takže je logické, že se nebudu zajímat o dvě věci zároveň, o které mám zájem. Raději budu dělat to a potom to druhé. Takže ať mi nikdo netvrdí, že multitasking je úplně jednoduchý, protože opravdu není. Já sama jsem zato, aby se člověk měl opravdu věnovat jedné věci, aby to všechno bylo kvalitní než udělat více věcí, aby to zase bylo z půlky nekvalitní. Já mám nerada poloviční práce a vždy se spoléhám na to, co umím. Takže když mám mobilní telefon, tak se taky o něj starám a vím, kolik na něj mám trávit dlouho času.